Extremismus na vzestupu?

Extremismus na vzestupu?

06.11.2015 Poslední „Zpráva o extremismu na území ČR v roce 2014“ se zaměřuje na popis vývoje, který patřil ve srovnání s rokem letošním k těm klidnějším.

Neopakovala se série protiromských pochodů z roku 2013 a dalo by se říci, že veřejnost přestala slyšet na populistické argumenty extremistických politiků, případně jiných protiromských aktivistů. Obyvatelé v regionech, kde se odehrávaly protiromské demonstrace, si uvědomili, že extremisté do sociálně vyloučených lokalit nepřináší ani změnu ani řešení. Pozitivní vliv měla opatření státní správy a samospráv směrem ke zvýšení bezpečnosti v ghettech.

Současně však zpráva varuje, že se výrazněji začaly prosazovat islamofobní subjekty. Po celé Evropě se jako důsledek celosvětové finanční a ekonomické krize objevil nárůst extrémně populistických sil, což se projevilo i v evropských volbách. Tyto strany se v Evropě vyznačují především kritikou imigrace a dle zprávy se rozdělují na ty, které v zásadě neusilují o odstranění demokracie (například francouzská Národní fronta, holandská Strana pro svobodu, Praví Finové, či ojediněle britský UKIP) a strany otevřeně antisystémové, jež se vyznačují odporem k současné demokracii a touhou nahradit ji novým politickým uspořádáním (například Zlatý úsvit v Řecku, Národně-demokratická strana v Německu, či Ataka v Bulharsku).

Dle mého mínění však popularita těchto stran je vždy reakcí na neschopnost tradičních stran popsat problémy a hlavně je okamžitě řešit.

Od 7. ledna 2015, kdy zaútočili ozbrojení islámští extremisté na redakci pařížského satirického listu Charlie Hebdo a zmasakrovali v budově a v její blízkosti nejméně 12 osob, žije Evropa ve strachu. Obavy umocňuje stále narůstající nekontrolovatelná migrace z Blízkého východu, Afriky a Asie, kterou ještě podnítilo nepochopitelné pozvání ze strany německé kancléřky.

Evropa je stále více bezradná a tuto situaci využívají právě různé skupiny extremistů. Pro některé občany je hrozbou islamizace Evropy a pro všechny radikalizace Evropy. Obojí umožňuje strach říci a postavit se za svůj názor, strach zakořeněný z historie a jeho oživování v současnosti s cílem manipulovat a ovlivňovat. Politici, kteří neztratili smysl pro realitu, si velmi dobře uvědomují hrozící nástup extremismu a xenofobie v Evropě.

Vždyť v Rakousku je dnes nejsilnější stranou FPÖ, ve Francii posiluje paní Le Penová. V Německu se dnes stále více ukazuje, že Angela Merkelová už nehovoří za Německo a německý ministr vnitra říká, že „Německo nemůže přijmout všechny uprchlíky z krizových oblastí“ a v regionech narůstají problémy sociálního i bezpečnostního charakteru i odpor starostů a občanů.

Je potřeba si uvědomit, že snaha vyvolat nenávist v evropských společnostech, kde žijí početné menšiny, naruší demokracii v zemích celé Evropské unie. Příliv migrantů, vysoká nezaměstnanost, odcizení a nevraživost mezi většinovou populací a menšinami je pak živnou půdou pro extremisty s cílem vyvolat nenávist, konflikt a nejlépe na rasovém či náboženském podkladě.

Řešení této situace je politické rozhodnutí o odstranění ohnisek nepokojů v jejich jádru v rámci široké koalice zemí a velmocí za účelem eliminace a ukončení válečných konfliktů. Ve svých vlastních zemích pak odpovědná politika, která chápe a řeší obavy občanů.

Mgr. Dana Váhalová, členka Poslaneckého klubu ČSSD

 

převzato ze: www.cssd.cz