Důsledky zvolené cesty pravicových fiskálních reforem

Důsledky zvolené cesty pravicových fiskálních reforem

21.03.2013 Pravicové vlády zvolily od roku 2006 cestu fiskální konsolidace za pomoci škrtů a zvyšování nepřímých daní. Do konce roku 2009 platily dvě sazby DPH ve výši 9% a 19% s tím, že n základě Janotova balíčku došlo k jejich zvýšení o jeden procentní bod. Od 1.1.212 pak došlo k dalšímu zvýšení spodní sazby na 14% a od 1.1.2013 se zvýšily sazby DPH na 15% a 21%. Dále se také zvýšila v roce 2010 spotřební daň na pohonné hmoty, která situaci ještě zhoršila. Významnou negativní roli sehrálo také snížení přímým daní v roce 2008, snižující daňovou kvótu, kdy došlo ke snížení podílu vládních příjmů na HDP o 2,4%. Toto snížení představovalo pokles příjmů státního rozpočtu 85 miliard korun v nominální hodnotě. V rámci konsolidace veřejných rozpočtů vláda P.Nečase snížila v roce 2011 platy ve veřejné sféře o 10% a od 1.1.2013 zpomalila růst starobních důchodů na jednu třetinu.

Pokud v roce 2007 činilo zadlužení naší země 27,9% HDP, pak v důsledku vysokých deficitů v letech 2009 až 2012 vyšplhal na téměř 44% HDP. Pravicová vláda řešila vysoké deficity prosazením výše zmíněných fiskálních reforem, které však neměly nejen ekonomický koncept, ale byly založeny zejména na ideologicky vyhraněných reformách. Reformách, které byly ospravedlňovány dopady hospodářské krize a strašením před dluhovou krizí.

Problémem České republiky není úsilí na snížení zadlužení země či tlak na stabilizaci veřejných financí, ale zvolené konkrétní opatření fiskální konsolidace, na kterých se nejenže neshodla politická reprezentace země, ale které vedly k polarizaci české společnosti.

Základním důsledkem zvolené cesty pravice je zpomalení růstu české ekonomiky, která se dostala do dlouhodobé recese.Redukce příjmu českých domácností snížilo poptávku po finálních výrobcích, což omezilo zaměstnanost a zvýšilo počet nezaměstnaných. Těch je v současné době 8,1%, což je dle zvolené metodiky nejvíce od hospodářské krize v roce 1933.

Pomalý růst nebo spíše pokles HDP snížilo bohatství celé české společnosti, zvýšil mandatorní výdaje  na podpory v nezaměstnanosti a na dávky státní sociální podpory, zároveň díky nižším sociálním a zdravotním odvodům se zvýšil deficit důchodového účtu a došlo ke snížení příjmů do veřejného zdravotního pojištění. Nespravedlivé reformy zvedly širokou nespokojenost obyvatel vůči politické reprezentaci. Zvýšila se frustrace lidí z celkové situace v zemi, kde vláda snižuje životní úroveň těm nejpotřebnějším, ale zároveň důsledně neřeší korupci a neefektivní nakládání s veřejnými penězi.

Obávám se, že současná pravicová vláda založená na politické korupci není schopna reagovat na stále se zvyšující nedůvěru veřejnosti. Jediným řešením jsou nové volby a sestavení nové vlády, která svým pozitivním a realistickým programem podpoří ekonomický růst země.

Zejména je nutno zvýšit zaměstnanost lidí podporou domácí poptávky a veřejných investic. Důležitým dlouhodobým úkolem je podpora  konkurenceschopnosti českých výrobců, zvýšení exportu a aktivní proexportní politika české zahraniční politiky.

Ing. Antonín Seďa, člen úpsůaneckého klubu ČSSD

zdroj: www.cssd.cz