V. Bělohradský: Věřím v zelenou a sociální kritiku systému

10. října 2016

Když přišel profesor, Václav Bělohradský do štábu v pražské Kafárně, vítal jej potlesk. Vždyť v senátních volbách zabodoval na „pravicové“ Praze 6. Do druhého kola postoupil s 16,72 procenty hlasů.

Jak hodnotíte výsledky prvního kola senátních voleb, kdy jste byl na Praze 6 druhý za Jiřím Růžičkou, ředitelem Gymnázia Jana Keplera, kandidujícím za TOP 09?

Pana ředitele Růžičky si velmi vážím – jako znalce středního školství i vynikajícího ředitele. Dokonce mne mrzelo, že jsem musel kandidovat proti němu, protože na mnoha věci máme i stejné názory… V každém případě smyslem mé kandidatury bylo nějak symbolicky vyjádřit to, v co věřím celý život: totiž spolupráci mezi Stranou zelených a sociální demokracií.

Snaha sblížit tyhle póly, ekologii a sociální záležitosti?

Ano. Možná si pamatujete, že již v roce 1986 Václav Havel vydal tenkrát samizdatově moji knihu Myslet zeleň světa (pak vyšla ještě v řádné reedici roku 1991 – pozn. redakce), kde to formuluji, že sociální spravedlnost a moderní liberalismus se musejí vyvinout směrem k právům čtvrté generace, tam kde se i „dělení" a sdílení planety stane velkým tématem.

Takže to považujete za klíčové věci i pro naši dobu?

Jistě. Zrovna na Praze 6, snad to mohu říci, se obě strany neměly moc rády; vlastně se přímo nesnášely. V kampani jsem se přímo opřel o část sociální demokracie, která se jmenuje Idealisté; jsou to mladí lidé, jimž leží na srdci ideová obnova strany. A ta zahrnuje též „zelená" témata. Svou kandidaturou jsem jakoby zosobnil něco, co považuji za budoucnost liberální demokratické levice. Zelená a sociální kritika systému se musí propojit.

Vnímáte, že zelení jsou teď pod vedením předsedy Matěje Stropnického čím dál „levicovější", že se přibližují – zjednodušeně řečeno – i sociálním demokratům?

To samozřejmě vnímám, ale chtěl bych říci jednu důležitou věc. Každá strana má svá pokušení. Tradiční sociální demokracie má svoje pokušení v tom, že by mohla z historických důvodů nadřadit takové hodnoty, jako je zaměstnanost nebo ekonomický růst, té ochraně životního prostředí. A zase zelení jsou v pokušení, že by svoji zelenou „kauzu" mohli nadřadit reformismu. To je ten ekoaktivismus, často velmi zmatený a vyvolávající pak odpor… Takže se obě strany mohou od sebe učit. Zelení se od sociální demokracie mohou naučit racionálnímu reformismu a naopak sociální demokracie se může naučit od zelených, že ekonomický růst není tou nejvyšší hodnotou, že jde i o sdílení humanity a podobně.

Považujete za dobré, že v obvodě uspěli dva kandidáti tak spjatí se vzděláváním?

Myslím, že to dobrá zpráva je, ale nepřeceňoval bych to… Je třeba říci, že Praha 6 je nejen jednou z nejbohatších pražských čtvrtí, a v republice asi vůbec, ale také nejvzdělanější, jak jsem se díval do statistik. Takže to mohlo hrát roli, že jsou na tato témata lidé citlivější.

Jste s výsledkem – druhým místem – spokojen?

Pro mne byl ředitel Růžička jasný favorit, vždyť já vycházel z outsiderovské pozice. Je to úplně poprvé, kdy se zde levice – v nějaké konfiguraci – dostala do druhého kola! V této pravicové čtvrti to považuji za bezmezný úspěch. Růžička má přirozený, velký náskok… Až mě dojalo, kolik dobrovolníků mi pomáhalo, a ač jsem racionalista, nechci je zklamat.

Zdroj: Mladá fronta DNES

převzato ze: www.cssd.cz