Přináší mezinárodní intervence dlouhodobý mír?

Přináší mezinárodní intervence dlouhodobý mír?

25.02.2015 Minulý rok podstatně zhoršil bezpečnostní situaci ve světě. Demokratické protesty na Ukrajině přerostly v občanský konflikt s využitím konvenčních zbraní. Válka na Blízkém Východě eskalovala vznikem takzvaného Islámského státu (IS), který kontroluje rozsáhlé území v Sýrii a Iráku. Blízké skupiny IS také aktivně působí v Libyi, kde se snaží uskutečnit převrat a spoléhají především na ostřílené bojovníky ze Sýrie a Iráku.

V důsledku přibývajících válečných ohrožení rostou počty uprchlíků. Dle údajů agentury FRONTEX představuje počet odhaleného nelegálního překročení vnější hranice Evropské unie 278 tisíc osob. Jedná se o dvojnásobný nárůst proti minulým letům, po takzvaném arabském jaru.

V Sýrii a Iráku bojuje asi 12 tisíc zahraničních bojovníku a z toho se odhaduje, že 3 tisíce z Evropy. Existuje reálné nebezpečí ovládnutí Libye extremisty a tuto hrozbu si uvědomují zejména představitelé Francie a Itálie. Egyptský prezident Sisi volá pro mezinárodní intervenci v Libyi, protože tato země má v mnohém obrovský potenciál. Po svržení režimu plukovníka Kaddáfího v roce 2011 se vzbouřenci zmocnili obrovského množství zbraní a jednoho z největších světových dodavatelů ropy a plynu. Odhaduje se, že tato africká země má největší ropné zásoby v Africe. Zatím objevené zásoby činí 43,7 mld. barelů, což je cca 3,3 % světových zásob a 40 % afrických zásob. Díky tomuto bohatství ještě před 4 lety patřila Libye mezi nejbohatší země Afriky a dnes je v troskách.

Žádná ze stran konfliktu není dostatečně silná, aby mohla vyhrát, a zároveň žádná není tak slabá, aby cítila nutnost se s ostatními dohodnout, proto podle expertů bude občanská vláda v Libyi dál pokračovat. Pokud se zamyslíme nad osudem této africké země vinu za to, co se tam stalo má i Evropa.

V roce 2011 se státy jako Francie a Itálie aktivně zapojily do svržení režimu, který tam vládl desetiletí. Po dosažení tohoto cíle z oblasti odešly a nechaly ji svému osudu a Libye se, poté co zanikla ústřední správa a silná armáda, okamžitě rozpadla na kmeny a klany, které začaly bojovat o moc.

A mne napadá otázka: Je schopna další mezinárodní intervence vyřešit vzniklou situaci? Na světě existuje mnoho zemí kde se Evropa nebo USA angažovaly v bojích pod praporem demokracie a spravedlnosti. A jaké jsou výsledky? Jak se dnes žije občanům těchto zemí?

Za správné považuji poskytnout humanitární pomoc mezinárodních organizací směřující právě k občanům, kteří na mocenské konflikty doplácí. Za pomoc postiženým zemím považuji rozvojovou pomoc a pomoc při budování ústavnosti, soudnictví, legislativy. Za pomoc postiženým zemím považuji mezinárodní tlak na ukončení konfliktů.

Za rozvracení míru a rozšiřování konfliktů považuji dodávky zbraní. Pojem ,,obranné zbraně“ neexistuje, je to jiný název pro pokrytectví.

Smutný příběh Libye ukazuje, jak je jednoduché zemi rozvrátit a jak těžké je mír obnovit. Kdy přestaneme ušlechtile mluvit a konat neušlechtilé věci?

Mgr. Dana Váhalová, členka Poslaneckého klubu ČSSD
převzato ze: www.cssd.cz