J. Bernard pro Právo: Musíme pomáhat malým podnikatelům

Plzeňský hejtman Josef Bernard poskytl rozhovor deníku Právo.

Strávil jste tři dny po boku prezidenta Miloše Zemana, který koncem ledna navštívil Plzeňský kraj. Probíral jste s ním témata, která by mohla ovlivnit dění v regionu?

Témat jsme měli připraveno několik. U některých jsme pana prezidenta požádali o intervenci směrem k ministrům. Hodně jsme hovořili o dětských domovech, které by měly přejít z gesce ministerstva školství pod ministerstvo práce a sociálních věcí. S tím nesouhlasím. Domovy by se začaly blížit ústavům sociální péče. Nejdůležitější, co dětem v domovech můžeme dát, je vzdělání. Těžko jim tam dáme pravou mateřskou lásku.

Preferujete dětské domovy před pěstounskou péčí?

Je potřeba zachovat obě možnosti. Rodina je základ státu, ale za každou cenu dělat mantru z rodiny je chybné. Preferuji adopci a pěstounskou péči, ale v řadě případů selhala. V některých rodinách jsou děti hůře vzdělávané a vychovávané. Část dětí prošla přes několik pěstounů a vrátila se do dětských domovů. Mnoho dětí pochází z narušených rodin s velkými psychickými problémy, řada z nich je opožděna o několik let. Aby se svým vrstevníkům postupně vyrovnaly, musí se jim dostat psychologické, výchovné i edukativní péče.

Dalším tématem byli senioři. Populace stárne, hrozí problémy.

Za 30 let v kraji ubude 80 tisíc ekonomicky aktivních lidí, přibudou senioři. Musíme se naučit poskytovat více služeb přímo v domovech lidí, a co nejvíce oddálit nebo se úplně vyhnout jejich umístění do domova seniorů. Zároveň je ale třeba zvýšit jejich infrastrukturu. Jeden domov bychom v tomto funkčním období měli postavit. Také musíme mít peníze na penze.

Jak by je měl stát získat?

Velký problém je, že pomáháme silným a velkým, kteří to nepotřebují, a nepomáháme malým a slabým firmám a podnikatelům, kteří to potřebují. Ty naopak ještě více zatěžujeme byrokracií. Hospodářství vyspělých zemí přitom na takové podniky spoléhají, a to hlavně v době krize, která nevyhnutelně jednou za čas přijde. Generují velkou část HDP a jsou to firmy, které se nikdy nepřemisťují. Naopak velké zahraniční firmy u nás poberou pobídky, těží z podhodnoceného kurzu a nízkých mezd, a když nastane krize, odejdou jinam.

Trochu odbočme. Není tajemstvím, že byste rád získal státní podporu pro rozvoj trasy mezi Prahou, Plzní a Mnichovem. I o tom jste mluvil s panem prezidentem?

Vysvětloval jsem mu, že existují koncepty rozvoje rychlejší železnice mezi Prahou, Drážďany a Berlínem a mezi Prahou a Brnem. Až na třetím místě je trasa Praha–Plzeň–Mnichov, na kterou bychom se podle mě měli zaměřit. Našim největším obchodním partnerem je Německo, z Německa pak Bavorsko. Dálnice na Rozvadov byla výborným počinem. Vidíme, co udělala s tachovským okresem. Pokud by se nám trať na Mnichov povedla tak, že bychom tam z Plzně byli za dvě hodiny a z Prahy za tři, tak by to regionu skokově pomohlo.

Podnikáte v tomto směru konkrétní kroky?

Jednal jsem s panem prezidentem Horní Falce Franzem Löfflerem a jedním ministrem bavorské vlády. Vyzval jsem je, abychom vypracovali memorandum, které by popsalo problém. Bylo by určené pro českou a německou vládu s tím, že této trati měla být dána priorita. Pan Löffler souhlasil. Teď nás čeká jednání v Regensburgu.

Dokážete si na této trase představit i nějaké rychlostní silniční spojení? Vedla by přes Klatovy nebo Domažlice?

Díky obchvatům zlepšíme a zrychlíme silnici na Klatovy, ale nemyslím si, že se provrtáme přes Klatovy a Železnou Rudu. Náklady by byly neúměrné. Dávám větší naděje do silnice směrem na Domažlice. Pokud vynecháme dálnici, je na ní největší provoz. Proto bychom v jejím případě o konceptu minimálně čtyřproudové silnice měli uvažovat.

Zdroj: deník Právo 

převzato ze: www.cssd.cz